Pharma Agency
facebook
košík

Eshop
0 položek

EN CZ

O nás

Mléčné bakterie jsou nepatogenní mikroorganismy, které osídlují střevo, zlepšují jeho mikrobiální rovnováhu, působí prospěšně na zdraví a fyziologické pochody hostitele a současně brání přemnožení škodlivých bakterií a kvasinek. K nejznámějším probiotickým kmenům bakterií patří Lactobacillus, Bifidobacterium i další druhy bakterií mléčného kvašení (např. enterococcus faecium), kterými je střevo přirozeně osídleno. Střevní mikroflóra sehrává zásadní roli v oblasti prevence řady chorob. Jakékoliv narušení bakteriální rovnováhy v jejím množství či složení může vyvolat nežádoucí imunitní reakce nebo zažívací problémy. Ne nadarmo někteří lékaři tvrdí, že pozitivní vliv mléčných bakterií na střevní mikroflóru má velký význam pro celkové zdraví.


Probiotika ve výživě malých zvířat

Nejčastěji používanými probiotiky jsou bakterie z rodu Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus a Streptococcus.

Lactobacily fermentují glukózu a laktózu, hlavním produktem této fermentace je kyselina mléčná, kyselina octová, etanol a CO2. Snižují pH ve střevě, čímž dochází k inhibici patogenních mikroorganismů.

Bifidobacteria rozkládají fermentované sacharidy na kyselinu mléčnou a octovou. Jsou typické tím, že ve větším množství tvoří kyselinu octovou než mléčnou (v poměru 3:2). Tento poměr je terapeuticky významný tím, že kyselina octová má větší antagonistický účinek vůči patogenním G- bakteriím.  Vytvářejí vitamíny skupiny B a digestivní enzymy.

Streptococcus je G+ fakultativně anaerobní mikroorganismus, fermentující sacharidy na kyselinu mléčnou, některé druhy fermentují i organické kyseliny a aminokyseliny.

Enterococcus je G+ fakultativně anaerobní nesporulující mikroorganismus, fermentuje sacharidy na kyselinu mléčnou.

Ve své veterinární praxi používám probiotické přípravky u tří skupin pacientů. První skupinou jsou zvířata s průjmovým onemocněním způsobeným dietetickými chybami (např. náhlé změny krmiva, přikrmování různými krmnými doplňky, intolerance laktózy).  Druhou skupinu tvoří pacienti, kteří jsou z důvodů chronických infekcí dlouhodobě medikováni antibiotiky. Třetí skupinou, u které se  podávání probiotik velmi osvědčilo, jsou zvířata po operacích trávicího traktu (např. gastrotomie, enterotomie, po obstipaci tlustého střeva kostěnými koprolity).

 V neposlední řadě, kdy na našem pracovišti používáme probiotické přípravky, je při umělém odchovu  štěňat a koťat nebo při jejich dokrmování průmyslově vyráběnými mléčnými náhražkami.

V chovatelské praxi naší chovné stanice psů používáme probiotické přípravky u dospělých psů v průběhu výstavní sezóny, u feny po porodu a v období přechodu štěňat na pevnou stravu.

 

 

Účinky probiotik můžeme shrnout do několika bodů:

  1. uvádí střevní mikroflóru do fyziologické rovnováhy
  2. mají imunomodulační účinky
  3. zmírňují klinické příznaky idiopatických střevních zánětů
  4. stabilizují střevní rovnováhu při dietetických chybách
  5. zrychlují stabilizaci střevní mikroflóry po léčbě antibiotiky
  6. zlepšují trávení u pacientů s akutní i chronickou pankreatitidou, u pacientů s exokrinní pankreatickou insuficiencí

Kdy je vhodné používat probiotické přípravky ve výživě zvířat:

  1. doplněk léčby při průjmových onemocněních
  2. při přechodu z jednoho druhu krmiva na jiný
  3. při léčbě antibiotiky a po jejím ukončení
  4. preventivní podávání při cestování se zvířaty
  5. preventivní podávání při odchovu mláďat a koťat
  6. preventivní podávání pro feny a kočky v laktaci
  7. pro zvířata v průběhu stresové zátěže
  8. pro zvířata s vyšším fyzickým výkonem a pracovním zatížením
  9. u pacientů po chirurgických zákrocích na trávicím traktu

 

 

Literatura:

  1. Bybee SN, Scorza AV, Lappin MR. Effect of the probiotic Enterococcus faecium SF68 on presence of diarrhea in cats and dogs haused in an animal shelter. J Vet Intern Med. 2011, 25: 856-60
  2. Lata J, Juránková J, Doubek J et al. Labelling and kontent evaluation of commercial veterinary probiotics. A Vet, 2006, 75: 139-44
  3. Lauková A, Stromfová V, Fialkovičová M. Probiotika a chov psů. Slov Vet Čas. 2003, 39-40
  4. Lee YK, Salminen S. Handbook of probiotics and prebiotics. Wiley, Oxford, 2009, 596
  5. Šmahelová H. Probiotika. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně, 2008, 82
  6. Weese  JS. Evaluation of deficiencies in labeling of commercial probiotics. Can Vet J. 2003, 43: 982-3
  7. Wynn SG. Probiotics in veterinary practice. J Am Med Vet Assoc . 2009, 1: 606-13

  MVDr. Jan Vajc, Ph.D.


přehled probiotik
Copyright © 2014 PharmaAgency, s.r.o. | Obchodní podmínky | Design: Maayadesign.cz | Code: VVStudio.cz
odkz do administrace                    test